V pondělí 11. 11. jsme jeli se školou do divadla ve Valašském Meziříčí. Představení se jmenovalo „O medvědu Ondřejovi“. Pohádka byla o princezně, která se nechtěla vdávat, ale královna trvala na vdavkách. Princezna se jmenovala Zlatunka. Jednoho dne se Zlatunka šla projít do lesa a potkala babičku kořenářku. Zlatunka pozdravila a babička jí poradila, aby se vrátila do zámku, protože v lese řádí loupežníci. Zlatunka raději poslechla a vrátila se do zámku. Babička chodila po lese a dala se do hledání bylinek. Vtom ji přepadl loupežník a řekl: „Babko, dej co máš!“ A babička mu odpověděla: „Dám ti, synáčku, co mám nejdražšího.“ Šáhla do košíčku a podala mu bylinku, která se jmenuje Dobromysl a přitom mu povídá: „Čichni si, synáčku, uleví se ti.“ Loupežník přičichl a stal se z něho nejhodnější loupežník. Mezitím se Zlatunka vrátila do zámku a královna byla moc nazlobená a řekla: „Čekají na tebe dva nápadníci – princ Fridolín a rytíř Tadeáš a jednoho z nich si vezmeš za manžela.“ Zlatunka se dala do pláče a utíkala do lesa, kde potkala myslivce Ondřeje. Ondřej byl krásný, urostlý mládenec a Zlatunce se moc líbil. Zlatunka se moc zastyděla a raději se rozloučila a vrátila se do zámku. Mezitím královna rozkázala, že Zlatunku zavřou do věže. Po celém království nechala královna rozhlásit: „Kdo Zlatunku najde, ten se stane jejím mužem.“ Ondřej se o tom doslechl a šel pro radu k babičce a ta mu poradila, kde Zlatunku hledat. „Ondřeji, vem si kožich medvěda a v zámku řekni, že jdeš princeznu rozveselit.“ Ondřej si navlékl kožich a šel do zámku. Královně se to moc nelíbilo, ale nakonec souhlasila, Když Ondřej přišel před princeznu Zlatunku, hned ho poznala a Ondřej svlékl kůži a skočili si do náruče. Nakonec vše dobře dopadlo, oba jsou šťastní a žijí tam do dnes!
Už se těším na další divadlo.
Za žáky Eliška Trčková, 5. třída