V pondělí 3. června jsme se spolu s páťáky sešli brzy ráno na vlakovém nádraží ve Valašském Meziříčí a s velkými krosnami vyrazili na dlouhou cestu do malebné vesničky Ostružná ležící uprostřed Jeseníků. I přes lehce adrenalinové putování v podobě krátkého času na přestup a měnících se vagonů jsme nakonec dorazili krátce před polednem na místo.

Dlouho jsme se nezdržovali a po krátkém ubytování ihned vyrazili na túru. Čekal nás vrchol Šerák s nadmořskou výškou 1351 m. a následný hřebenový přechod na vedlejší vrchol Keprník s nadmořskou výškou 1423 m. Náročnou túru dlouhou 17 km s převýšením přes 800 m. jsme  s páťáky zvládli v rekordním čase. Nakonec nám i zasvítilo slunce a mohli jsme obdivovat nádherné výhledy, a také krásu a divokost přírody jesenických hor.

Druhý den nás čekala sice kratší 13 km, ale neméně náročná túra na nejvyšší horu Moravy, a to na Praděd. Viditelnost sice díky mlze nebyla ideální, ale vynahradili jsme si to cestou dolů, kdy jsme šli drsným, ale nádherným údolím Bílé Opavy. I v tento den jsme museli absolvovat náročné přestupy vlaků a autobusů, ale vše jsme stihli a zvládli bez újmy (až na jeden zapomenutý mobil v autobuse, který se nakonec našel a vrátil k majiteli 😊). Oba večery jsme strávili u táboráku a společně opékali špekáčky. Poslední den jsme se vydali na cestu domů a zpříjemnili jsme si ji v olomouckém nákupním centru Šantovka.

Spolu s Panem učitelem Mgr. Michalem Modrlákem, kterému patří velký dík za pomoc a organizaci na výletě, jsme s úžasem pozorovali, kolik dětem zůstalo energie a i po tak náročných túrách, každý večer hráli na hřišti nohejbal, vybíjenou, fotbal atd. Dále bych chtěl celou třídu pochválit, za to jak se chovala během celého výletu, a také za jejich obdivuhodný sportovní výkon. Během 2 dnů jsme s dětmi zdolali 3 jesenické vrcholy (Šerák, Keprník, Praděd) a ušli úctyhodných 31 km. Děti byly chváleny za jejich vzorné chování, a to hned několikrát. Slova chvály slyšely od personálu hotelu přes vlakové průvodčí až po náhodné kolemjdoucí.

Snad si děti užily výlet, stejně jako já a budou na něj v dobrém vzpomínat.

Mgr. Ondřej Maňák
třídní učitel 5. třídy



Sdílet: